Roztoči

Alergie na roztoče bytového prachu

Co je to alergie na roztoče?

U citlivých jedinců může kontakt s alergeny vyvolávat alergické potíže jako jsou rýma, zánět spojivek, průduškové astma či atopický ekzém. Alergie na roztoče bytového prachu je častou příčinou celoročních alergických potíží. V našich podmínkách jsou nejvýznamnějšími původci potíží Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Dříve se často užíval pojem „alergie na prach“, ve skutečnosti se však jedná o přecitlivělost především na roztoče.

Kdo jsou to roztoči?

Jedná se o drobné osminohé členovce a s délkou 250-350 µm jsou pouhým okem běžně neviditelní. Délka života roztoče je přibližně 65 až 100 dní a během této doby projdou vývojem od vajíčka až do dospělosti. V příznivých podmínkách naklade jedna samička během svého života 50 až 80 vajíček. Roztoči se v našich domácnostech živí především odumřelými lidskými či zvířecími buňkami, bakteriemi, kvasinkami či plísněmi.

Kde se s nimi setkáváme?

Roztoči ke svému životu potřebují optimální teplotu, vyšší vlhkost vzduchu, přítmí a vhodnou potravu. Roztočům se dobře daří v našich domácnostech, a to především v ložnicích, dětských a obývacích pokojích či ve zvířecích pelíšcích, nicméně je nalézáme i na pracovištích, v autech, v prostředcích MHD, ve školách i školkách. V přírodě se vyskytují ve zvířecích doupatech či hnízdech ptáků. Zdrojem roztočů je i srst a peří domácích zvířat. Potíže mohou vyvolávat, jak samotní roztoči, resp. části jejich těl, tak jejich výkaly, a to jak aktivací alergického zánětu, tak i enzymatickou aktivitou, čímž přímo narušují správnou funkci kůže a sliznic.

Jak se roztočům vyhnout?

Přestože roztoči jsou v našich podmínkách do jisté míry přítomni v každé domácnosti, dá se jejich množství vhodnými opatřeními snižovat. V domácnosti alergika na roztoče je vhodné provést takzvaná „protiroztočová opatření“, která sníží jejich koncentraci a tím se omezí kontakt s roztočovými alergeny. Tato opatření je možno rozdělit do více úrovní. Zcela zásadní je úprava lůžka a ložnice alergika, kde bývá jejich koncentrace nejvyšší a kde také obvykle trávíme nejvíce času. Další opatření jsou sice důležitá, ale bez předchozích opatření nedostačující. Je třeba pamatovat, že i domácí zvířata zvyšují množství roztočů v domácnosti.

Péče o lůžko:

• Pro snížení množství roztočových alergenů v lůžku je nejúčinnější uzavřít matrace, polštáře a přikrývky do speciálních jemně tkaných tzv. protiroztočových povlaků, které jsou nepropustné pro roztoče i jejich výkaly, ale propustné pro vodní páru, vodu a pot.
• Ložní prádlo prát každých 7–14 dní na 60 °C, vhodné je používání sušičky.
• Odstranit z postele plyšové hračky, pokud jsou přesto ponechány, prát na 60 °C pravidelně.
• Alergické děti by neměly skákat po postelích nebo si v nich hrát či jíst.

Další opatření:

• Pravidelně větrat, nepřetápět, v ložnici udržovat teplotu 18–20 °C.
• Vlhkost vzduchu v bytě udržovat mezi 40 a 50 %.
• Podlahu nezakrývat kobercem, omezit bytový textil (případně pravidelně prát na 60 °C).
• Pravidelně vysávat 1–2x týdně vysavačem s HEPA filtrem.
• Udržovat bezprašné prostředí, pravidelně uklízet, omezovat tzv. lapače prachu (vystavené předměty, květiny apod.).
• Přítomnost domácích mazlíčků není v bytě alergika vhodná.

Autor textu: MUDr. Eva Jedličková, Ústav imunologie a alergologie FN Plzeň