Anafylaxe je náhle vzniklý život ohrožující stav, který vzniká jako prudká reakce organismu na kontakt s látkou vyvolávající alergii. Nejtěžším projevem anafylaxe je anafylaktický šok, kdy dochází k selhání základních orgánových funkcí (dechu a krevního oběhu) s bezprostředním rizikem úmrtí.
Nejčastější příčinou anafylaxe jsou potraviny a hmyzí jedy. Z potravin jsou to v raném dětství především kravské mléko a vajíčko, později různé typy ořechů (lískový, vlašský apod.), luštěniny (arašídy, sója), ryby a mořské plody, některé druhy zeleniny (celer) a další složky potravy. Hmyzí jedy představují větší riziko pro dospělé než pro děti. V našich podmínkách je to především včela (čmelák) a vosa (sršeň).
Na dalším místě je nutno jmenovat léky: antibiotika (např. penicilin), léky proti bolesti, injekční znecitlivující preparáty, aspirin a další léčivé přípravky.
Někdy může vzniknout anafylaxe po pohlavním styku (alergie na sperma), po zvýšené fyzické námaze (většinou po předchozím požití většího objemu stravy), po kontaktu s latexem (zdravotníci, lidé často operovaní a zaměstnanci kaučukového průmyslu) nebo ze zcela neznámých příčin.
Nejčastějším prvním projevem je svědění a zarudnutí kůže, vyrážka, kopřivka, event. otok. Také rýma, chrapot, kašel, dušnost event. astmatický záchvat, křečovité bolesti břicha, zvracení, průjem. Objevuje se bledost, studený pot, pokles krevního tlaku, kolaps. Vše doprovází nervozita, strach, neklid, bolesti hlavy. Někdy dochází až k rozvoji anafylaktického šokového stavu (bezvědomí, křeče, povolení svěračů).
Průběh anafylaktické reakce bývá jednofázový (krátkodobý či prolongovaný) nebo dvoufázový: až u 20 procent nemocných se po zdánlivém uzdravení znovu objeví původní potíže. Recidiva se objevuje většinou do 24 hodin a mívá mírnější průběh. Příčina dvoufázové reakce je neznámá, někdy se dává do vztahu s prodlevou v zahájení léčby. Rozpoznání nemoci v akutní fázi se děje pouze dle projevů.
První pomoc spočívá ve snaze udržet životní funkce. Pokud je postižený v šoku, je nutno ho uložit do horizontální polohy se záklonem hlavy, uvolnit mu dýc
hací cesty a v případě potřeby zahájit oživování dle pravidel první pomoci. V případě průniku vyvolávající příčiny do organismu vpichem (bodnutí hmyzu, injekce léku) je nutno místo vpichu zchladit a dle možnosti zaškrtit (končetina) nad místem průniku, aby se zpomalila rychlost vstřebávání alergenu. Důležitou součástí první pomoci je samoléčba: Ti, kteří už prodělali anafylaktickou reakci a opět hrozí rozvoj podobné reakce, jsou vybaveni svým lékařem příslušnými léky, které dle návodu sami použijí. Základem bývá autoinjektor s adrenalinem, který je správně aplikován (viz dále). Ihned při zahájení léčby je doporučeno volat telefonní linku první pomoci 155 nebo 112.
Lékařská péče navazuje na první pomoc a spočívá v aplikaci léků, podání kyslíku, zajištění vstupu do oběhu (kapací infúze) a snaze o udržení základních životních funkcí, tj. dechu, činnosti srdeční a stavu vědomí. V případě neúspěšné léčby je nutno provést rychlý transport nemocného v doprovodu lékaře na jednotku intenzívní péče nebo oddělení ARO nejbližší nemocnice.
Lékem první volby je hormon dřeně nadledvin, adrenalin. Aplikuje se injekčně, nejlépe adrenalinovým autoinjektorem, do stehenního svalu. Dalšími léčivými přípravky, které je vhodné podat, jsou léky působící proti účinku histaminu (antihistaminika) a některý preparát ze skupiny hormonů kůry nadledvin (glukokortikoidy). V případě přítomnosti astmatické dušnosti je vhodné aplikovat inhalačně úlevový aerosolový antiastmatický přípravek (4 dávky) používaný k léčbě záchvatu dušnosti. Inhalace zvlhčeného kyslíku je nutná v případě klinických známek špatného okysličení organismu nebo při dušnosti.
Prevence vzniku anafylaxe spočívá ve snaze o odstranění kontaktu s vyvolávajícími podněty. U lidí s alergií na potraviny je nutné sledovat složení stravy a provést příslušné úpravy jídelníčku (např. bez ryb, ořechů, luštěnin, mléka, vajec, čokolády apod.). Alergici na hmyzí jed by neměli nosit příliš barevné oděvy (zvl. žlutá barva láká hmyz, také různé parfémy a deodoranty). Vyhýbat se místům, kde se shromažďuje ovoce (skládky, odpadkové koše), nechodit po louce naboso, používat odpuzovače hmyzu. Významný život zachraňující léčebně-preventivní efekt má u alergie na hmyzí jedy alergenová imunoterapie. Hlášením přítomnosti alergie na léky při návštěvě lékaře lze předejít nepříznivým lékovým reakcím.
Každý, kdo prodělal anafylaxi (nebo je v riziku jejího vzniku) by měl být vybaven léky první pomoci a přesným návodem k použití. Nejdůležitější složkou je autoinjektor. Jedná se o injekci s adrenalinem, jejíž podání může provést kdokoliv (sám postižený, člen rodiny, učitel ve škole apod.). Vlastní použití je jednoduché. Po odstranění ochranného krytu se autoinjektor uchopí do dlaně a přitlačí tupým koncem v kolmé poloze zboku ke stehnu. Dojde k automatickému vysunutí krátké jehly a spontánní aplikaci adrenalinu. Po několika vteřinách je podání skončeno, místo vpichu je nutné chvíli masírovat, aby se urychlilo vstřebání léku. Autoinjektor je možno použít i přes oděv, předchozí dezinfekce místa vpichu není nutná. Lék lze získat na předpis v lékárně.
Anafylaktický šok má ze všech šokových stavů nejlepší prognózu, pokud je správně a včas rozpoznán a léčen.
Autor textu: doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., Alergologie a klinická imunologie, Synlab Czech s.r.o.
Odkazy:
Tato webová stránka používá cookies
Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP Vás informuje, že tyto stránky využívají cookies. Podrobnější informace o cookies a zpracování osobních údajů naleznete v Informacích o zpracování souborů cookies. Žádáme Vás tímto o souhlas s používáním těchto cookies.