Alergenová imunoterapie

Léčba alergií aneb můžeme změnit svůj osud alergika?

Alergická onemocnění jsou dnes chápána jako onemocnění obranného imunitního systému, které se projevuje na různých orgánech našeho těla. V útlém dětství můžeme trpět projevy ekzému a projevy potravinové alergie, v předškolním věku nastupují kašle bez teplot jako příznaky průduškového astmatu. Souběžně se rozvíjí alergická rýma s nosními i očními příznaky. Začíná se u nás rozvíjet tzv. alergický pochod, který je jen obtížně ovlivnitelný. Pro nárůst alergií v populacích celého světa začínáme označovat alergie „novodobou civilizační epidemií“. Dnes je přijímána informace, že každý čtvrtý v populaci je alergik, Světová zdravotnická organizace uvádí, že v další generaci to může být každý druhý.

Nejčastějším alergickým onemocněním v dětském a dospělém věku je alergická rýma. Jedná se rizikový stav. Nemocní s alergickou rýmou mají až 3x – 4x vyšší riziko v průběhu života dospět k bronchiálnímu astmatu. Alergická rýma je i provázena řadou dalších onemocnění jako výskyt zánětů středouší, zánětů nosních, poruchami spánku a únavovým syndromem.

Alergici jsou díky genetickému základu naprogramováni celoživotně reagovat na běžné podněty vnějšího prostředí nadměrně – hypersenzitivně.

Naše činnosti přenášíme více do prostředí interiérů, proto pro vznik alergii má význam domovní prostředí. Nejčastější biologické částice v ovzduší vnitřního prostředí jsou viry, bakterie, plísně, roztoči, živočišné epitely, výměšky hmyzu a domácích zvířat. Hlavní alergeny interiérů jsou obsaženy ve výměšcích roztočů, které senzibilizují dýchací cesty. Nárůstu roztočů napomáhá i chov tzv. domácích miláčků. Mezi alergeny vnějšího prostředí řadíme na prvním místě pylové skupiny (alergeny stromů, zejména břízovitých, pyly trav, pyly pelyňku a ambrózie). Se zvýšením hygienické životní úrovně potlačujeme a měníme vliv mikrobů na dozrávání našeho imunitního systému.

Alergici často bagatelizují své příznaky, kupují si volně prodejné léky. Bohužel mnohdy se alergické projevy s postupem let zhoršují.

Můžeme opětně začít tolerovat alergeny pylů, roztočů, živočišných alergenů (alergeny kočky, psa) a začít žít „normálně“? Ano, můžeme. Můžeme navštívit specialistu alergologa/imunologa a zeptat se ho, zda jsme vhodným pacientem k alergenové imunoterapii. Jedná se o jedinou léčebnou metodu, která mění přirozený průběh alergického onemocnění a vede k navození tolerance vůči spouštěcímu alergenu.V čem spočívá tento léčebný postup? Dle Evropské agentury pro léčivé přípravky se jedná o opakovanou expozici léčebným alergenům v pravidelných intervalech, což vede k ovlivnění imunitní odpovědi se snížením příznaků, snížení farmakoterapie a k předcházení vzniku nových alergií a astmatu. Při alergenové imunoterapii se musíme obrnit trpělivostí, neboť její efekt nastupuje po jednom až dvou letech. Optimální doba podávání alergenu je nejméně 3 roky, neboť teprve tříletý průběh mívá klinickou účinnost na projevy rýmy a preventivní účinek na příznaky astmatu.

Jsou užívány dvě formy alergenové imunoterapie: podávání alergenu injekčně podkožně nebo je alergen podáván pod jazyk v kapkové či tabletové formě. Podkožní injekce alergenu jsou aplikovány v pravidelných intervalech, při udržovacích dávkách v delším rozmezí 4-8 týdnů. Kapková či tabletová forma imunoterapie podávána denně pod jazyk (pyly břízovitých, pyly trav, roztoči domácího prachu, ambrózie). Léčba spočívá v pravidelném každodenním podávání alergenu pod jazyk a udržení alergenového extraktu pod jazykem po dobu 1-2 minut předtím, než je alergen spolknut. Alergeny procházejí sliznicí pod jazykem a jsou zpracovány imunitními buňkami. Cesta aplikace alergenu pod jazyk je obdobně účinná jako podkožní injekční aplikace alergenu. Volba formy alergenové imunoterapie (podkožní či pod jazyk) záleží na individuální domluvě alergika s lékařem a preferencích pacienta.

Co je důležité a co víme dnes? Alergenová imunoterapie je účinná zejména v časných fázích alergií, kdy chceme využít dlouhodobý preventivní účinek alergenové imunoterapie na zhoršení rýmy s cílem zabránit vzniku a či nárůstu projevů astmatu. Tento léčebný efekt nemůžeme nikdy očekávat od protialergických léků, které sice působí rychle, ale v dlouhodobém vývoji nezmění náš osud alergika.

Autor textu: MUDr. Irena Krčmová, CSc., Ústav imunologie a alergologie, FN Hradec Králové